Fjordský kůň
Fjordský kůň, nebo také fjordling se často nazývá "kůň Vikingů", protože se jeho vyobrazení zachovala na runových kamenech z 8. století. Byl známý také pod názvem "západní pony" , protože se půvdně choval v západnách oblastech při pobřeží Norska. Nyní je rozšířen po celé Skandinávii a Německu.Snad žádné jně plemeno tolik nepřipomíná původního divokého koně Převalského jako právě fjordling, i když má zároveň rysy také tarpanů. V 9. století se dostal pravděpodobně na Island, kde ovlivnil tamního islandského ponyho. Jeho vliv je také patrný na skotském horském poníkovi.
Použití: V dobách Vikingů byl používán jako válečný oř, ale byl také zapřahán do pluhu. Dnes je stále hojně využíván v zemědělství, v zápřahu a je vynikajícím jezdeckým koněm pro turistiku.
Vzhled: Fjordling má malou, jemně utvářenou hlavu typickou pro poníky s velkýma očima, širokým čelem, krátkýma ušima a konkávním profilem. Má silný, svalnatý krk s výrazným hřebenem, který se ještě zdůrazňuje zastřihnutím hřívy. Plec má silnou, svalnatou, kohoutek téměř neznatelný. Na krátkých, silných nohách bývá tmavé zebrování a vynikající kopyta. Hrubá, vzpřímená hříva a silný, bohatý ocas bývají stříbřité. Srst je zbarvena v různých odstínech plavé a od čela až po špičku ocasu probíhá černý úhoří pruh.
Charakteristika: Fjordský kůň je silný, tvrdý a otužilý. Ačkoli má obvykle mírnou povahu, může být někdy tvrdý umíněný . Je to však neúnavný, všestranný pomocník, vynikající jjistým krokem, který dokáže přes nesnází překonat velké vzdálenosti v těžkém terénu při minimálním přídělu potravy. U nás byl křížen s huculem (tzv. fjordhucul) pro práci v lese.
Výška v kohoutku: 1 , 32 - 1, 47 m.
