Rovinové dostihy
Rovinové dostihy jsou pro mnoho lidí velice důležité. V prvé řadě jsou vysoce produktivním mezinárodním průmyslem, který zaměstnává velké množství lidí a disponuje obrovskými sumami peněz. To, co se děje před zraky publika na dostihové dráze, je jen výkladní skříň; chov plnokrevníků a celá mašinérie jejich výcviku, které tvoří podstatu toho průmyslu, jsou ukryty za scénou. Rovinové dostihy, které publikum chápe jako vzrušující podívanou, jsou pro chovatele především výkonnostní zkouškou ovlivňující další chov. Nemalé částky peněz se točí také kolem sázek, které jsou s dostihy nerozlučně spjaty. Jejich prostřednictvím se z diváků stávají účastníci, kterým tak dostihy poskytnou nejen zábavu, ale i pocit sounáležitosti s dostihovým světem. Pak není důležité, zda je člověk bohatý vlastních koní, či chudý dělník, pro kterého je sázení na koně zálibou. Protějšek rovinových dostihů anglických plnokrevníků je automobilová Formule 1, a to nejen proto, že základem obou podniků je opojení velikou rychlostí. Stejně jako v automobilovém průmyslu se i v dostihovém průmyslu investují velké finanční částky do toho, co lze všeobecně nazvat výzkumem a vývojem- ať už se to týká jezdecké výstroje, veterinární péče, chovatelské techniky, genetiky či transportu. A stejně tak, jako má řidič osobního auta užitek z technických novinek vyvinutý pro Grand Prix, i peníze vložené do výzkumu pro špičkový dostihový sport se časem zúročí také obyčejným svátečním jezdcům. Malým příkladem může být ochranná přilba, vyvinutá pro žokeje, která je dnes obecně užívána. Jiným příkladem je vývoj transportu koní. První přepravní box byl použit k přepravě závodního koně v roce 1816.V současné době se již celkem běžně koně přepravují na velké vzdálenosti letecky, protože chov plnokrevníků je vzkvétajícím odvětvím na celém světě. Organizovaný sport je pravděpodobně největším darem, který po sobě ve světě zanechalo Britské imperium. Sporty, jako je kriket, tenis, golf a fotbal, se ustálily zhruba v dnešní podobě ve druhé polovině 19. století, ale dostihy je o mnoho let předešly. anglický plnokrevník, často plným právem označován jako nejlepší výtvor člověka, spatřil světlo světa více než 100 let předtím, před rokem 1750. Dostihy nabyly podobu sportu tak, jak ho známe dnes, okolo roku 1800.
Historie dostihů: Nejstarší záznam o dostizích, pocházejicí z roku 1540, dokládá, že nejstarším dosud existjujícím dostihovým závodištěm v anglii je Chester. Královna Alžběta I. jezdívala sledovat dostihy na pláni u Salisbury a ještě před koncem století se toto závodiště objevilo na mapě Doncasteru. Po roce 1640 se začalo závodit v Epsomu a do roku 1700 se stal hlavním městem dostihového světa Newmarket. Díky královskému patronátu, který mu zaručil popularitu. Král Jakub I. byl prvním panovníkem, který v roce 1605 město navštívil, a pro Karla II. se po jeho restauraci stalo od roku 1660 domovem. Dostihová ročenka, ve které se uvádí termíny a výsledky dostihů, byla poprvé publikována v roce 1727. V roce 1740 postavil anglický parlament mimo zákon všechny závody, jejichž majetek byl menší než 50 liber, aby tak získal kontrolu nad bouřlivě se rozvíjejícím sportem. Derby, závod, který se stal vzhledem pro mnohé další na celém světě, se poprvé běželo v roce 1780 a zvítězil v něm Diomed. Tehdy již bylo v Británii 59 dostiových závodišť a jedinými dvěma víkendy, kdy se neběželi žádné dostihy, byl ten po Velkém pátku a o Vánocích. Dostihy a s nimi i chov plnokrevníků se rozsířily do všech zemí, na které měla Velká Británie nějaký vliv. V Severní Americe bylo první oficiální dostihové závodiště otevřeno v roce 1665 Long Islandu a v New Yorku. Ve Francii se první oficiální dostihy běžely v roce 1776 poblíž Paříže, v Německu v roce 1822 v Meklengurgsku, v Itálii v roce 1837 ve Florencii a v Neapoli. Na jižní polokouli byly první dostihy zaznamenány v roce 1810 v Sydney v Australii a v roce 1842 v Aucklandu na Novém Zélandě. V Čechách se poprvé běžely dostihy v Praze roku 1839 a v Pardubicích roku 1842.
Struktura dostihů: Struktura dostihového sportu je na celém světě stejná. Základem všeho je vlastník koně, na kterém jsou všichni ostatní závislí. Vlastník zaměstnává professionálního trenéra, který koně připravuje pro dostihy a najímá pro ně jezdce. Majitel nebo majitelka bývá například někdo, kdo má společenské postavení a bohatství. Majitelé mohou své koně čistě jen pro radost, aniž by očekáváli návratnost vynaložených prostředků, nebo je mohou naopak chovat z komerčních důvodů (koně i žokejové mohou nést na svých dresech firemní nápisy nebo reklamu). Nejčastější je ale kombinace obou důvodů. Nové koně může vlastník získat buď vlastním odchovem, nebo nákupem od profesionálních chovatelů plnokrevníků. První linii dostihového sportu tvoří trenéři a žokejové. nejlepší trenéři mají obvykle stálý příliv zákazníků a v tréniku mívají 200 i více koní. K tomu je pochopitelně zapotřebí velká armáda stájníků i pracovních žokejů. Žokejové ( žokeji mohou být i ženy, ale mužské pohlaví v tomto sportu stále převládá) mohou mít buď smlouvy s jednotlivými vlastníky či trenéry, nebo jsou na volné noze a nechávají se najímat na jednotlivé jízdy. Amatérští jezdci se účastní menšího počtu pro ně určených závodů. Zákulisí dostihového sportu tvoří mohutně rozvinutý průmysl chvu plnokrevníků, připravený splnit každé přání koupěchtivých majitelů. Na vrcholu zájmu profesionálních chovatelů stojí mladí koně. Ostatní chovatelé, kteří koně chovají spíše ze záliby, posílají na trh ročně 1 nebo 2 koně. Převážná část koní odchovaných velkými stájemi se prodá a nakoupí v aukcích.
Dostihový kalendář: Koně v rovinových dostizích závodí od dvou let a běhají na vzdálenost od 1000m do 4400m. Nejprestižnějšími závody jsou klasické dostihy pro tříleté v délce mazi 2000-2400m. Většina zemí pořádajíci dostihy má vlastní seriály závodů, na nichž se testují schopnosti koní. Původní jsou britské 1000 Guineas (pro klisničky, poprvé se běžely v roce 1814) a 2000 Guineas (1809, pro hřebečky a klisničky). Oba závody se běží v květnu v Newmarketu na vzdálenost 1600m. V červnu v Epsomu beží Derby (od roku 1780, pro klisničky a hřebečky) a Oaks (od roku 1799, pro klisničky), oba na vzdálenost 2 400m. V září se běží v Epsomu St. Leger (od roku 1776 pro hřebečky a klisničky) na 2 800m. V Americe dávají přednost škvárovým dráhám před trávou, nejznámějším závodem tam je Kentucké derby, které se běhá od roku 1875 v Churchill Downs v Ketucky na dráze dlouhé 2 000m. Mezi nejdůležitější v Evropě patří Diamond Stakes krále Jiřího VI. a královny Alžběty pro koně všech věkových kategorií, které se běží v červenci v Ascotu a Prix de l'Arc de Triomph, který se běží v řijnu v Longchamp u Paříže. Tyto závody jsou dotovány značnými finančními cenami, které však byly překonány některými nově založenými dostihy, jako např. Japonský pohár, Dubajský pohár nebo seriál dotihů Chovatelského poháru v Serevní Americe.
